Kterak jsem ke kotelnám přišla

Jak se z historičky stala kotelnice aneb život tropí hlouposti :-).
Protože tu máme prázdniny, dovolila jsem si dnešní téma trošku odlehčit. Doufám, že se na mě proto nebudete zlobit.
Říká se, že život občas tropí hlouposti. Nebo že si nemáte v životě nic plánovat, protože to, co se má stát, se prostě stane. Nezbývá mi než souhlasit. Nikdy v životě mě totiž nenapadlo, že si někdy se zákazníkem budu povídat o výrobě tepla, výstavbě decentrálních kotelen a solárních systémů. Nikdy by mě ani ve snu nenapadlo, že budu doma po večerech nebo o volných víkendech studovat proces výroby tepla a přidružených komodit.
Celý život jsem pracovala, a to vcelku úspěšně, v cestovním ruchu. A také jsem lektorovala. Kdysi jsem chtěla být paní učitelkou. Ale maminka chtěla mít doma zubařku. Ale to jsem zase nechtěla já. A tak nejsem ani paní učitelkou, ani doktorkou. Ale když se zpětně obrátím a popřemýšlím o svém dosavadním profesním životě, musím říci, že jsem se vždy nějakou nepřímou a klikatou cestičkou nakonec pedagogice věnovala. Tak vidíte, ani zmínka či náznak nějakých technologií a výrobních procesů v mém životě.
Ale osud tomu chtěl a já čistě náhodou od jednoho neznámého muže, který mi pomohl v nesnázích, dostala pracovní nabídku. Právě on hledal pro svůj nový projekt zaměstnance. Chtěl, aby ten člověk byl především komunikativní, schopný přemýšlet samostatně, a ani tak mu nezáleželo na jeho profesním zaměření. To se prý naučím a do dané problematiky se postupně ponořím …
A já před necelými dvěma lety jeho výzvu přijala a zcela změnila profesi. A proto se se mnou dnes můžete setkávat na půdě ENERGO-SPACE consult s.r.o. Tohoto kroku vůbec nelituju. Naučila jsem se spoustu nových věcí a stále se učím. A o tom život je. Učit se, rozšiřovat si obzory a zůstávat stále mladým.
Monika Linhartová